ze slaměný vdovy se web developer stává nejsnáz

miluju víkendy na lucku. miluju tenhle svůj introvertní asociální ich-zeit, kdy jsem sama se sebou. sama sebou. kdy se mů?u po 10+ letech ponořit do html / css / php a provést brutální refactoring a tě?it se z toho jako malá. vidět, jak funguje optimalizace pro mobilní zařízení zevnitř. seznámit se s .htaccessem a nahodit srozumitelnou URL strukturu. konečně se dokopat k vlastnímu rss. a last but not least se nořit do analytiky. mů?u pak toti? setrvat soustředěná ve svým monotematickým tunelu a nemusím se mrzet starostma v?edních dní. #eskapismus

navíc se jen nerada nechávám ekonomy zbloudilými do IT oddělení tahat za nos. a ?e to na holku z ejčár zkou?ej. anebo (taky) nevěděj a (rad?i) nepřiznávaj. // se budu muset zeptat developera, jak náročná je změna barvy pozadí a tak podobně. // fake it till you make it. // bohu?el to často funguje. // o to raději spolupracuju s aj?ákama od fochu, který nemusej předstírat, proto?e věděj.

mno. jinak jsem se začala nořit do balkánských du?í za pomoci literatury. autor to bere ze?iroka, jak na časové ose, tak geograficky. jsem teprve na začátku, ale u? teď vím, ?e se na Balkán budu potřebovat vrátit.

leč... po dlouhých letech, kdy jsem na dovolenou jezdila zásadně na východ, se leto?ní preference obrací. nejen, ?e jsem u? na konci loňskýho roku na den přesně věděla, kdy budu dovolenkovat, já jsem měla vybraný i destinace. nevídáno, neslýcháno. a i směr se otočil. víc na západ ne? na pacifický pobře?í u? to toti? skoro ani nejde. no jsem na to zvědavá.

19/01/2020 @ 18:21 | permalink | komentáře (0)